Knihkupectví
Hodonín

Někdo má hadí jazyk, prasečí očička, sloní paměť, jiný smrdí jako tchoř, krade jako straka, je pilný jako včela a hladový jako vlk. A co ten chlápek, který venčí svého miláčka? Není stejně kosmatý, s váčky pod očima, zarputilý až vzteklý jako jeho pes? A tamhleta panička přede a lísá se jako její angorská kočka. Od nepaměti přirovnávají lidé své bližní k zástupcům zvířecí říše. Vždyť jsou to naši divocí příbuzní, ať chceme, nebo ne. Máme s nimi společného víc než jen vlastnosti viditelné na první pohled.