Knihkupectví
Hodonín

Duch hor zlé trestá a dobré odměňuje, vládne hromy a blesky jako antický Zeus. Vysmívat se mu se v Krkonoších nevyplácí, to se ví dodnes. Naši předci cítili jeho přítomnost ještě naléhavěji, byl součástí jejich každodenního života.

Nejstarší písemné zprávy o něm máme ze 16. století a dvě stě let nato začíná ztělesňovat národnostní pnutí na hranicích českých zemí. Němec pochybuje, že by slovanský Krakonoš mohl být tak vznešený, jak ho legendy líčí, stejně jako si Čech těžko umí představit Rübezahla tak ušlechtilého, je-li to přece Němec. Vzrušený spor o vlastnictví mytické postavy nevyvanul ani s druhou polovinou 20. století. Ke slovu přichází do třetice polský Liczyrzepa (Rzepiór), a v poslední době byl Duch hor krkonošských k vidění dokonce s korunou z hvězd Evropské unie.

Krakonoš je protagonistou pohádek a bájí, ale i odborných prací, filmů, oper, operet, baletů i dalších hudebních děl a tématem výtvarných artefaktů. Pro generaci Husákových dětí je především postavou ve splývavém plášti a širáku s dýmající fajfkou z Večerníčku. Lze skrze něj však vyprávět i dějiny středoevropského prostoru, tak jak je líčí historička Ivana Čornejová.