Knihkupectví
Hodonín

Günther Anders ve svém eseji pojmenovává novou podobu studu: stud před vlastními výtvory, před dokonalostí strojů, které nás přerůstají. Moderní člověk už není pyšným Prometheem, ale bytostí, která se cítí méněcenná vůči tomu, co sama vytvořila. Stydí se za své tělo, svou nedokonalost, svou jedinečnost i smrtelnost. Esej není jen kritikou technické civilizace, ale i filozofií studu, identity a lidské důstojnosti. Své pojetí techniky formuluje prostřednictvím deníkových zápisů, v nichž zaznamenává každodenní zkušenosti člověka v technickém světě. Vymaňovat se z žargonu akademické disciplíny bylo pro něho součástí filozofického výkonu. "Nic není pro filozofa tak nepostradatelné jako odstup od filozofie," napsal ve svém eseji o popularizaci filozofie.